💖 Love’s Timeless Symphony / காலத்தை தாண்டிய அன்பின் சங்கீதம்
In a quiet town where time moved slowly, Arjun played his violin every evening near the old fountain. His music spoke of longing, of love lost and found again in the echoes of the past. People stopped, listened, and smiled — but none knew for whom he played.
Until one day, Anjali returned — holding the same rose he gave her years ago. Their eyes met, and the music stopped. But silence too had its melody — a symphony only love could compose.
🎻 காலத்தை தாண்டிய அன்பின் சங்கீதம்
அமைதியான ஒரு சிறிய நகரத்தில், ஒவ்வொரு மாலையும் பழைய நீரூற்று அருகே அர்ஜுன் தனது வயலினை வாசித்தான். அந்த இசையில் நினைவுகளும், இழந்த அன்பின் வாசனையும் கலந்து இருந்தது. மக்கள் நின்று கேட்டார்கள், சிரித்தார்கள் — ஆனால் அவர் யாருக்காக வாசிக்கிறார் என்பதை யாரும் அறியவில்லை.
ஒருநாள், அஞ்சலி திரும்பி வந்தாள் — ஆண்டுகள் முன் அவர் கொடுத்த அதே ரோஜாவை கையில் பிடித்தபடி. இருவரின் பார்வை சந்தித்தது, இசை நின்றது. ஆனால் அமைதியிலும் ஒரு சங்கீதம் இருந்தது — அதை எழுத முடியும் ஒரே கலைஞர் ‘அன்பு’ தான்.
💬 True love never fades — it just finds a new rhythm across lifetimes.
🌹 அன்பின் நிழல்
நேரம் மாறலாம், மனிதர்கள் மாறலாம் — ஆனால் உண்மையான அன்பின் ஒலி, ஒரு சங்கீதமாக நம்மை மீண்டும் இணைக்க வைக்கும். அது கடந்த காலத்திலிருந்து வரும் ஒலி... நம் இதயத்தின் ஓர் பக்கம் இன்னும் அதைக் கேட்கிறது.
— Written by Vetri Vadivel
கருத்துகள் இல்லை:
கருத்துரையிடுக
thanks